Naše obec

Jan Kobzáň (1901 - 1959)

Valašský výtvarný umělec a spisovatel Jan Kobzáň se narodil v Liptále 9. července 1901 Vyrůstal v chudém prostředí těžce pracujících pasekářů a dřevařů, jejichž snad jedinou zábavou byly večerní besedy a vyprávěnky. V nich vynikal lidový písmák staříček Škrabánek. Jeho pohádky, pověsti a dramatické příběhy zbojníků a pytláků zaujaly Kobzáně na celý život. Později sám tato povídání sbíral a publikoval. Vytvořil vlastní hodnotné literární práce - vzpomínky na dětství uložil v knize "U počátku vod". V patnácti letech odchází jako dělník na pilu do Baťových závodů ve Zlíně. Sám Tomáš Baťa byl zaujat chlapcovým nevšedním talentem. A tak kluk z dědiny rázem, bez okolků a příprav, odchází studovat na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy k profesoru J. Bendovi, V. Brunnerovi a F. Kyselovi, později na grafickou speciálku Akademie u prof. M. Švabinského.

Nikdy ale nechtěl být jen propagačním malířem firmy. Svými myšlenkami a srdcem nebyl ve zlínské továrně, ale na Valašsku. Přesto po něm zbyla ve firmě Baťa trvalá památka - je autorem její světoznámé ochranné známky.

Kobzáň se živě zajímal o národopis, začal vytvářet dokumentární studie mizejících tradic. Cenné jsou především krojové, etnografické a typologické studie. Tyto kresby mají i vysokou hodnotu výtvarnou. Později, od konce třicátých let, Kobzáň opouští zásadu věcného zobrazení a reálné studie spojuje s výtvarnou fantazií: vznikají stylizované portréty "horních chlapců" a portášů. V roce 1927 překvapil uměleckou veřejnost malířsky i literárně vyzrálým dílem "O zbojníkoch a o pokladoch", které vyšlo nákladem B. Kočího. Text pověstí doprovázela řada uměleckých dřevorytů, které se staly pro Kobzáně typickými. Lásku k rodnému kraji vyjádřil i v dalších ilustračních cyklech (doprovodil kresbami Pekárkovy "Starozlínské pověsti" z roku 1941, Jégého "Svatopluka" z roku 1928 a epos Josefa Filgase "Miťka z Lužné" z roku 1946). Mistrovství dřevorytu a kresebné linie, robustní, přitom ale plné vzruchu a napětí, nesoucí silný prožitek, z něj činí umělce, který jako ilustrátor dovedl zobrazit živou tradici svého lidu i jeho duchovní podněty a touhy.

Za druhé světové války Kobzáň aktivně pomáhal hnutí odporu a po osvobození svým výtvarným dílem přispěl k apoteóze partyzánského odboje. Poté se plně vrhl do obnovy života ve svobodné republice. Je všude, kde se něco děje: zpočátku mezi partyzány a jako učitel ve Zlíně, pak organizuje poválečnou výstavu Valašsko v práci (1949) a zakládá na Valašsku výrobní družstva uměleckých řemesel, patří k zakladatelům výrobního družstva Lipta v Liptále. Žil na chalupě ve Velkých Karlovicích na Soláni, kde měl svůj ateliér a kde také dne 10. října 1959 zemřel.
Množství Kobzáňových obrazů je uloženo ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. V zámeckém parku v Liptále stojí jeho pomník s bustou od akademického sochaře K. Řezníka.

Ke 100. výročí narození vyšla životopisná kniha Lubomír F. Piperek: Jan Kobzáň - valašský malíř, grafik a spisovatel. K dostání na Obecním úřadě Liptál